Bohatý táta radí, jak investovat

Úvod

Čemu se naučíte četbou této knihy

Americká Vládní komise pro burzy cenných papírů (SEC) považuje člověka za akreditovaného investora, pokud:

1. jeho roční příjem přesahuje 200 000 dolarů nebo

2. společný celkový roční příjem páru přesahuje 300 000 dolarů nebo

3. má čisté jmění přesahující hodnotu jednoho milionu dolarů.

SEC stanovila tyto podmínky na ochranu průměrného investora před těmi nejhoršími a nejrizikovějšími investičními příležitostmi na světě. Potíž je ovšem v tom, že tyto investiční podmínky průměrnému investorovi rovněž znemožňují přístup k těm nejlepším investicím na světě, což je i důvod, proč rada bohatého táty průměrným investorům zní: "Nebuďte průměrní."

Začátky od nuly Tato kniha začíná mým návratem z Vietnamu v roce 1973. Zbýval mi necelý rok do okamžiku, kdy mě měli propustit z námořnictva. To znamenalo, že za necelý rok jsem neměl mít žádnou prácí, žádné peníze a žádná aktiva. Tato kniha tedy začíná ve chvíli, která je většině z vás povědomá, je to chvíle, kdy začínáte od nuly.

Napsat tuto knihu byl pěkný oříšek. Psal jsem ji a pak přepisoval celkem čtyřikrát. V první verzi jsem začínal na úrovni akreditovaného investora, jak ji stanovuje SEC, na úrovni, která je definována minimálním ročním příjmem ve výši 200 000 dolarů. Když jsem knihu poprvé dopsal, Sharon Lechterová, má spoluautorka, mi připomněla peněžní pravidlo bohatého táty 90/10. Řekla mi: "Ačkoli je tato kniha o investičních příležitostech, do nichž investují bohatí, skutečnost ..

je taková, že v USA vydělává více než 200 000 dolarů ročně méně, než 10 procent populace. Já si dokonce myslím, že částku, na základě níž by lidé mohli být považováni za akreditované investory, vydělává méně než 3 procenta populace." Výzva, kterou přede mne postavila tato kniha, spočívala tedy v psaní o investicích, do nichž se pouštějí bohatí, investicích, které splňují minimální podmínku příjmu: přesahujícího 200 000 dolarů ročně, a při tom všem jsem musel oslovit všechny čtenáře bez ohledu na to, zda peníze na investování mají, či nikoliv. To byl můj úkol a to je i důvod, proč si výsledek vyžádal čtyři přepisování.

Kniha teď začíná u těch nejzákladnějších investičních úrovní a pokračuje k úrovním pokročilejším. Místo začátku na úrovni akreditovaného investora nyní začínám v roce 1973, protože tehdy jsem neměl práci, peníze ani aktiva. Jde o životní fázi, kterou zakusila spousta lidí. Jediné, co jsem v roce 1973 měl, byl sen jednoho dne velmi zbohatnout a stát se investorem, který splňuje požadavky účasti na investicích bohatých lidí. Investic, o nichž slyší jen málokdo, o nichž se píše v ekonomickém tisku nebo které prodávají investiční makléři. Tato kniha začíná v okamžiku, kdy jsem neměl nic, jen sen a vedení bohatého táty, jak se stát investorem, který může investovat do investičních příležitostí bohatých.

Takže nehledě na to, zda máte v současnosti na investování málo, nebo naopak hodně peněz, a nehledě na to, zda toho o investování víte málo, nebo hodně, tato kniha by vás mohla zajímat. K jejímu velmi složitému tématu je přistupováno co možná nejsrozumitelněji. Je napsána tak, aby v ní našel své místo každý, koho zajímá postup, jak se stát lépe informovaným investorem bez ohledu na to, kolik peněz, má k dispozici.

Pokud je toto vaše první kniha o investování a vy se bojíte, že na vás bude poněkud složitá, nemějte prosím obavy. Spolu se Sharon vás žádám, abyste měli ochotu učit se a přečetli si naši knihu od začátku do konce s otevřenou myslí. Pokud narazíte na pasáže, kterým nebudete rozumět, čtěte jen slova, ale vytrvejte až do konce. I když všemu třeba neporozumíte, jen tím, že dosáhnete závěru knihy, budete vědět o investování více než většina lidí, kteří se v současnosti pohybují na investičních trzích. Když si knihu přečtete celou, budete toho vědět ve skutečnosti více než řada lidí, kteří poskytují investiční poradenství a kteří si za své poradenství nechávají platit. Tato kniha začíná u jednoduchých věcí a noří se do pokročilých vědomostí, aniž by však ustrnula u detailů a složitostí. V mnoha ohledech tato kniha začíná jednoduše a jednoduše i pokračuje, i když popisuje určité velmi sofistikované investiční strategie. Je to příběh bohatého člověka vedoucího mladého muže pomocí obrázků a schémat, které mu mají pomoci vysvětlit často nelehkou tematiku investování.

Peněžní pravidlo 90/10

Bohatý táta si vážil objevu pravidla 80/20 italského ekonoma Vilfreda Pareta, známého rovněž pod označením Princip nejmenší námahy. Pokud však šlo o peníze, bohatý táta dával přednost pravidlu 90/10, které znamená, že 10 procent lidí vždy vydělává 90 procent peněz.

13. září 1999 Wall StreetJournal otisk! článek, který potvrzuje stanovisko bohatého táty týkající se peněžního pravidla 90/10. Píše se v něm mimo jiné i toto:

"Navzdory komentářům o podílových fondech pro široké masy, o holičích a čističích bot rozdávajících investiční tipy zůstává akciový trh výsadou relativně úzké skupinky lidí. Podle ekonoma Edwarda Wolffa z New York University v roce 1997 - posledním roce, za nějž jsou k dispozici údaje - vlastnilo nějaké akcie pouze 43,3 procenta domácností. Řada takových domácností navíc nedisponovala nikterak rozsáhlými portfolii. Skoro 90 procent veškerých akcií bylo v držení 10 procent nejbohatších domácností. Pro srovnání: od roku 1983, kdy horních 10 procent vlastnilo 68 procent čistého jmění v zemi, se jejich vlastnictví rozrostlo v roce 1997 na 73 procent."

Jinak řečeno, třebaže dnes investuje více lidí, bohatí nadále bohatnou. Pokud jde o akcie, pravidlo 90/10 odráží skutečnost.

Já osobně propadám stále větším obavám, poněvadž stále větší počet rodin spoléhá na své investice jako na budoucí finanční podporu. Potíž však spočívá v tom, že třebaže investuje stále více lidí, jen málo z nich je ve sféře investování opravdu kvalitně vzděláno. Pokud investiční trh zkolabuje, co se s těmito novými investory stane? Federální vláda Spojených států pojišťuje úspory před katastrofálními ztrátami, ale na investice se pojištění nevztahuje. Proto mi bohatý táta, když jsem se ho ptal: ,Jakou radu bys dal průměrnému investorovi?", odpovídal: "Nebuď průměrný."

Jak nebýt průměrný

Svět investování jsem si začal palčivě uvědomovat, už když mi bylo dvanáct let. Do té doby jsem investování nevěnoval žádnou pozornost. Myslel jsem na baseball a fotbal, ale ne na investice. To slovo jsem sice slyšel, ale nijak mě nezaujalo, dokud jsem nespatřil, jakou moc investování dokáže mít. Vzpomínám si, že jsem se procházel po pláži s mužem, kterému říkám bohatý táta, a s jeho synem Mikem, mým nejlepším kamarádem. Bohatý táta svému synovi a mně ukazoval pozemek, který nedávno zakoupil. I když mi bylo teprve dvanáct, uvědomoval jsem si, že bohatý táta koupil jeden z nejcennějších pozemků v našem městě. Ačkoli jsem byl malý, věděl jsem, že nemovitost s přístupem k oceánu a s písčitou pláží má větší cenu než nemovitost bez pláže. Nejprve mě napadlo: ,Jak si může Mikeův táta dovolit tak drahý pozemek?" Stál jsem tam, zatímco mi vlny omývaly holé nohy, a díval jsem se na člověka stejně starého, jako byl můj vlastní táta, který se pouštěl do jedné z největších investic svého života. Žasl jsem nad tím, jak.si může dovolit vlastnit takový pozemek. Věděl jsem, že můj táta vydělává mnohem víc peněz, protože je dobře placeným státním úředníkem s větším platem. Věděl jsem však také, že můj skutečný táta by si nikdy parcelu u oceánu koupit nemohl. Takže jak to, že si Mikeův táta něco takového dovolit mohl, a můj táta nikoliv? Nemohl jsem tušit, že má kariéra jakožto profesionálního investora začala v okamžiku, kdy jsem si uvědomil moc obsaženou ve slově "investování".

Od naší procházky po pláži uběhlo čtyřicet let a za mnou přichází lidé a kladou mi skoro stejné otázky, které jsem kladl já tehdy. investičních seminářích, kde vyučuji, mi lidé kladou podobné otázky, na které jsem se začal ptát bohatého táty. Jsou to například:

1. „Jak mohu investovat, když nemám žádné peníze ?“

2. „Mohl bych investovat 10 000 dolarů. Do čeho byste mi poradil, abych je vložil ?“

3. „Doporučujete investovat do nemovitostí, podílových fondů nebo akcií ?“

4. „Mohu nakupovat nemovitosti nebo akcie i bez peněz ?“

5. „Potřebuji peníze k vydělávání peněz ?“

6. „Není investování rizikové ?“

7. „Jak dosahujete tak velkých výnosů s tak nízkým rizikem ?“

8. „Mohu investovat s vámi?“

V současnosti si stále více lidí začíná uvědomovat moc skrývající se ve slově investování. Řada z nich se pokouší zjistit, jak si tuto moc zajistit i pro sebe. Mým úmyslem je, abyste po přečtení této knihy našli odpovědi na mnohé z těchto otázek, a pokud nenajdete odpovědi, byste našli inspiraci k dalšímu pátrání po takových odpovědích, které budou fungovat ve vašem konkrétním případě. Před více než čtyřiceti lety bylo nejdůležitější to, že bohatý táta ve mně ohledně investování podnítil zvědavost. Zvědavost mi nedávala spát, když jsem si uvědomoval, že tatínek mého nejlepšího kamaráda, člověk, který vydělává méně než můj skutečný táta, přinejmenším pokud jsem porovnával jejich výplatní pásky, si dovolí nakupovat investice, které si mohou dovolit jen bohatí. Uvědomil jsem si, že bohatý táta má moc, kterou můj skutečný táta nemá, a já jsem tu moci chtěl mít také.

Řadě lidí tato moc nahání strach, proto si od ní udržují odstup, někteří jí dokonce padají za oběti. Já, místo abych od této moci prchl nebo ji odsuzoval výroky jako "bohatí vykořisťují chudé", "investování je riskantní" nebo "mě zbohatnutí nezajímá", jsem v sobě objevil zvědavost. Právě má zvědavost a má touha získat tuto moc, známou

pod označením vědomosti a schopnosti, mě přivedla na celoživotní stezku poznávání a učení.

Investovat jako bohatí

Třebaže vám tato kniha nemusí poskytnout veškeré odborné odpovědi, které budete vyžadovat, jejím úmyslem je nabídnout vám pohled na to, jakým způsobem se zasloužilo o své peníze množství velmi bohatých lidí a jak tito lidé dále pokračovali v jejich rozhojňování. Když jsem ve dvanácti letech stál na pláži a díval se na nově zakoupený pozemek bohatého táty, má mysl se otvírala světu možností, které u nás doma neexistovaly. Uvědomil jsem si, že to, co z bohatého táty udělalo bohatého investora, nebyly peníze. Uvědomil jsem si, že bohatý táta disponuje mentalitou skoro opačnou a často protichůdnou uvažování mého skutečného táty. Uvědomil jsem si, že pokud chci nabýt stejnou finanční moc, kterou měl bohatý táta, musím pochopit způsob jeho myšlení. Věděl jsem, že pokud začnu uvažovat jako on, budu bohatý po celý život. Věděl jsem, že pokud tak uvažovat

I nebudu, nedosáhnu bohatství vlastně nikdy, i kdybych měl bůh ví kolik peněz. Bohatý táta právě investoval do jednoho z nejdražších po- zemků ve městě a neměl přitom žádné peníze. Pochopil jsem, že bohatství spočívá ve způsobu uvažování a neodráží stav konta v bance. Právě tento způsob uvažování bohatých investorů bych vám chtěl společně se Sharon přiblížit v této knize, a to je i důvod, proč jsme ji čtyřikrát přepisovali.

Odpověď bohatého táty

Když jsem tak stál před čtyřiceti lety na pláži, nějakou dobu mi trvalo, než jsem v sobě našel odvahu zeptat se bohatého táty: „Jak si můžeš dovolit koupit deset akrů této velmi drahé půdy u moře, když můj táta na to nemá?" Bohatý táta mi tehdy položil ruku na rameno a dal mi odpověď, na kterou jsem nikdy nezapomněl. S rukou stále svírající mé rameno se otočil a my se vydali po pláži těsně kolem vody. Začal mi laskavými slovy vysvětlovat základy jeho myšlení ohledně peněz a investování. Svůj výklad začal větami: "Ani já si tento pozemek nemůžu dovolit. Ale může si ho dovolit moje podnikání." Onoho dne jsme se po pláži procházeli celou hodinu, bohatý táta, jeho syn na jedné straně a já na druhé. Tak začaly mé investorské lekce.

Před několika lety jsem vedl tři denní investiční kurz v Sydney. První den a půl jsem strávil rozebíráním kladů a záporů budování podnikání. Pak jeden účastník podlehl zoufalství, zvedl ruku a řekl: "Přišel jsem sem, abych se naučil něco ohledně investování. Proč ztrácet tolik času s podnikáním ?"

Má odpověď zněla: "Mám k tomu dva důvody. Důvodem číslo jedna je to, že v konečném důsledku právě do podnikání investujeme. Jestliže investujete do akcií, investujete do podnikání. Jestliže kupujete nemovitost, jako je třeba obytný dům, i tato nemovitost je podnikání. Jestliže kupujete obligaci, i tak investujete do podnikání. Aby z vás byl dobrý investor, musíte být napřed dobrý v podnikání. Důvodem číslo dvě je to, že nejlepší způsob, jak investovat, je mít vlastní podnikání, které investice uhradí za vás. Nejhorší způsob, jak můžete investovat, je investovat jako jednotlivec. Průměrný investor toho podnikání ví jen velmi málo a často investuje jako jednotlivec. Proto se v investičním kurzu do tak velké míry zabývám právě podnikáním." A proto se i tato kniha bude do určité míry zabývat budování podnikání, stejně jako jeho analýzou. Určité místo budu věnovat i investování prostřednictvím podnikání, protože takto mě učil investovat bohatý táta. Jak mi řekl před čtyřiceti lety: "Ani já si tento pozemek nemůžu dovolit. Může si ho ale dovolit mé podnikání." Jinak řečeno, pravidlo bohatého táty znělo: ,,O nákup investic se mi stal podnikání. Většina lidí nepatří mezi bohaté, protože investují jako jednotlivci a ne jako majitelé podniků." Na základě této knihy pochopíte, proč většina z oněch 10 procent lidí, kteří ovládají 90 procent akcií, jsou majitelé podniků, kteří prostřednictvím svých podniků investují, a jak něčeho podobného můžete dosáhnout i vy sami.

Jak kurz pokračoval, dotyčný pochopil, proč se u podnikání do ta velké míry zdržuji. Postupem času si on i ostatní začali uvědomovat, že ti nejbohatší investoři na světě investice nekupují, nýbrž většin z nich investice vlastními silami tvoří. Důvod, proč mezi námi žijí miliardáři, kterým ještě není ani třicet let, nespočívá v tom, že by investice kupovali. Oni investice, zvané obchodní příležitosti, vytvářejí, a ty si pak miliony lidí chtějí koupit.

Skoro každý den slyším, jak někdo říká: "Dostal jsem nápad na nový produkt, který vynese miliony." Bohužel většina těchto kreativních nápadů se nikdy nedočká fáze, kdy svému tvůrci dopomůže k bohatství. V druhé části této knihy se budeme soustředit na to, jakým způsobem našich 10 procent bohatých lidí přetavuje své nápady na multimilionové, ba multimiliardové podniky, do nichž ostatní investoři rádi investují. Proto se mnou bohatý táta trávil tolik času, aby mě naučil, jak budovat podnikání a jak analyzovat podniky, do nichž lze investovat. Pokud tedy máte nápad, o němž si myslíte, že vás přivede k bohatství, popřípadě vám dopomůže ke vstupu mezi horních 10 procent, nezapomeňte si přečíst druhou část naší knihy.

Kupuj, vyčkávej a modli se

Celá léta mi bohatý táta vysvětloval, že investování znamená pro různé lidí různé věci. V současnosti slyším často lidi, jak říkají:

1. „Nedávno jsem nakoupil 500 akcií společnosti XYZ v ceně 5 dolarů za kus. Cena se zvedla na 15 dolarů a já je prodal. Ani ne za týden jsem vydělal 5 000 dolarů.“

2. „Spolu s manželem skupujeme staré domy, opravujeme je a pak je se ziskem prodáváme.“

3. „Provádím termínované obchody s komoditami.“

4. „Mám víc než milion dolarů na penzijním ůčtu.“

5. „Je to bezpečné jako peníze v bance.“

6. "Mám diverzifikované portfolio.“

7. „Já investuji dlouhodobě.“

Jak říkal bohatý táta: "Investování znamená pro různé lidi různé věci." Třebaže výše uvedené výroky pracují s nejrůznějšími druhy investičních produktů a postupů, bohatý táta takto neinvestoval. Místo toho říkal: „Většina lidí nejsou investoři. Jsou to spekulanti nebo gambleři. Většina lidí má mentalitu typu ,kup, počkej a modli se'. Většina investorů žije s nadějí, že trh bude neustále růst, a děsí se, že by se mohl zřítit. Opravdový investor vydělává bez ohledu na to, zda trh posiluje nebo oslabuje; vydělává bez ohledu na to, zda vyhrává nebo prohrává, zda investuje dlouhodobě nebo krátkodobě. Průměrný investor netuší, jak to provést, a proto je většina investorů průměrných a spadá do kategorie 90 procent lidí vydělávajících pouze 10 procent peněz.“

Více než jen kupovat, vyčkávat a modlit se

Investování  pro bohatého tátu znamenalo mnohem více, než jen nakupování, vyčkávání a modlení. V této knize se budeme zabývat tématy, jako jsou:

1. Které věci je třeba mít při investování pod kontrolou. Většina lidí tVrdí, že investovat je riskantní. Bohatý táta říkal: "Investovat není riskantní. Riskantní je nemít věci pod kontrolou." Tato kniha se bude zabývat deseti způsoby, jak podle bohatého táty neztratit kontrolu, která vám umožní snížit riziko a navýšit zisky.

2. Pět fází bohatého táty, které mě přivedly ze stavu, kdy jsem neměl nic, k investování, kdy jsem měl k dispozici spoustu peněz. První fáze jeho postupu znamenala duševně se připravit na to, že z vás bude bohatý investor. Je to jednoduchá, nicméně velmi důležitá fáze pro každého, kdo chce mít při investování jistotu.

3. Různé daňové zákony pro různé investory. Ve své druhé knize, Cashflow kvadrantu, se zabývám čtyřmi různými typy lidí, kteří tvoří svět obchodu. Jsou to:

"Z" znamená zaměstnanec. "S" samostatně výdělečně činný nebo drobný živnostník. "M" majitel podniku. "I" je investor.

Důvodem, proč mě bohatý táta vedl k tomu, abych při investování vycházel z kvadrantu "M", je skutečnost, že pro investování z kvadrantu "M" existují výhodnější daňové zákony. Bohatý táta říkával: "Daňové zákony nejsou spravedlivé, jsou napsané bohatými pro bohaté. Jestli chceš být bohatý, musíš využívat stejných daňových zákonů jako bohatí." Jedním z důvodů, proč 10 procent lidí spravuje většinu bohatství, je to, že jen 10 procent lidí ví, které zákony používat.

V roce 1943 federální vláda zacelila většinu daňových skulin, kterých využívali zaměstnanci. V roce 1986 federální vláda znemožnila daňové triky, které v kvadrantu "M" používali lidé z kvadrantu "S", jako jsou lékaři, právníci, účetní, technici nebo architekti.

Jinak řečeno, dalším důvodem, proč 10 procent investorů vydělává 90 procent peněz, je to, že pouze 10 procent investorů ví, jak investovat ze čtyř různých kvadrantů, aby využilo různých daňových výhod. Průměrný investor často investuje výhradně z jednoho kvadrantu.

4. Proč a jak opravdový investor vydělá peníze bez ohledu na to, zda trh posiluje nebo oslabuje.

5. Rozdíl mezi fundamentálními a technickými investory.

6. V knize Cashflow kvadrant jsem se rozepisovalo šesti úrovních investorů. Tato kniha začíná u posledních dvou úrovní a ty dále dělí na následující skupiny:

Akreditovaný investor

Kvalifikovaný investor

Sofistikovaný investor

Zasvěcený investor

Dokonalý investor

Na konci této knihy budete znát rozdíly mezi těmito investory odrážející jejich konkrétní dovednosti a požadavky na vzdělání.

7. Řada lidí tvrdí: "Až vydělám spoustu peněz, zbavím se tak svých problémů." Neuvědomují si však, že mít hromadu peněz je stejně tak problematické, jako mít nedostatek peněz. V této knize poznáte rozdíl mezi těmito dvěma typy finančních problémů. Jeden problém je nedostatek peněz. Druhý problém je přebytek peněz. Jen velmi málo lidí si je vědomo toho, jak velký problém může představovat vlastnění obrovských sum peněz.

Jedním z důvodů, proč lidé, kteří vydělají spousty peněz, přijdou na mizinu, je to, že neví, jak se s problémem spjatým s vlastněním velkých sum vypořádat.

V této knize se naučíte, jak zvládnout problém nedostatku peněz, jak vydělat hodně peněz a pak jak tento stav uchovat. Jinými slovy, tato kniha vás nenaučí pouze, jak vydělávat velké sumy peněz, ale naučí vás, a to je ještě důležitější, jak si je i udržet. Jak říkával bohatý táta: "K čemu je dobré vydělat spoustu peněz, když o ně nakonec všechny přijdeš?"

Jeden můj známý makléř mi kdysi řekl: "Průměrný investor na trhu peníze nevydělá. Nemusí o ně nezbytně přijít, ale prostě je nevydělá. Už jsem viděl spoustu investorů, kteří jeden rok peníze, vydělali a pak je následující rok zase všechny vrátili."

8. Jak si vydělat mnohem víc než pouhých 200 000 dolarů, které reprezentují úroveň minimálního příjmu nutného k započetí investování do investičních příležitostí bohatých lidí. Bohatý táta mi říkal: "Peníze nejsou nic víc než úhel pohledu. Jak můžeš být bohatý, když si myslíš, že 200 000 dolarů je spousta peněz? Pokud chceš být bohatý investor, musíš vidět, že těchto 200 000, což je minimální částka nutná k tomu, abys byl uznán za akreditovaného investora, je jen kapkou v moři." A proto je tak důležitá první fáze této knihy.

9. První fáze této knihy, kde jde o duševní přípravu na to, jak se stát bohatým investorem, nabízí na konci každé kapitoly krátký kviz duševní způsobilosti.

Ačkoli otázky v kvizu nejsou nijak složité, jsou zamýšleny tak, aby vás přivedly k uvažování a možná i k diskuzi nad odpověďmi na ně s vašimi nejbližšími. Mně osobně k nalezeni odpovědí, po nichž jsem toužil, napomohly ty nejdůvěrnější otázky, které mi bohatý táta pokládal. Jinak řečeno, řada odpovědí, nad nimiž jsem přemýšlel, odhlédneme-li nyní od investováni, byla celou dobu hluboko ve mně.

Co odlišuje investora z horních 10 procent?

Jednou z nejdůležitějších stránek této knihy je zaměření na duševní rozdíly mezi průměrným investorem a investorem z horních 10 procent. Bohatý táta často říkal: „Jestli chceš být bohatý, zjisti si, co dělají všichni kolem tebe, a začni dělat pravý opak." Jak budete číst tuto knihu, zjistíte, že většina rozdílů mezi investory z horních 10 pro- cent, kteří vydělávají 90 procent peněz, a investory z dolních 90 pro- cent, kteří vydělávají jenom 10 procent, nespočívá v tom, do čeho ti- to lidé investují, nýbrž v tom, v čem se liší jejich uvažování. Například: 1. Většina investorů říká: "Neriskujte." Bohatí investoři riskují.

2. Většina investorů říká: "Diverzifikujte." Bohatý investor investice soustředí.

3. Průměrný investor se snaží minimalizovat dluh. Bohatý investor navyšuje dluh ve svůj prospěch.

4. Průměrný investor se snaží snížit náklady. Bohatý investor ví, jak zvýšit náklady, aby ještě více zbohatl.

5. Průměrný investor má zaměstnání. Bohatý investor zaměstnání vy- tváří.

6. Průměrný investor tvrdě pracuje. Bohatý investor pracuje čím dál méně, aby vydělávat čím dál více.

Druhá strana mince

Důležitým aspektem četby této knihy budou okamžiky, kdy si uvědomíte, že vaše myšlenky se liší o 180 stupňů od uvažování bohatého táty. Bohatý táta říkal: ,Jedním z hlavních důvodů, proč bohatne tak málo lidí, je to, že ustrnou v jedné mentalitě. Myslí si, že existuje jen jeden způsob myšlení nebo konání. Zatímco si průměrný investor myslí ,Hraj na jistotu a neriskuj,' bohatý investor musí rovněž myslet na to, jak si zlepšit své dovednosti, aby mohl ještě více riskovat." Bohatý táta nazýval tento druh myšlení "myšlením obou stran mince". A pokračoval: "Bohatý investor musí myslet pružněji než investor průměrný. I když jak bohatý, tak průměrný investor musí myslet na jistotu, bohatý investor musí zároveň myslet, jak ještě více riskovat. Zatímco ji' průměrný investor myslí, jak snížit svůj dluh, bohatý investor přemýšlí, jak dluh zvýšit. Zatímco průměrný investor žije ve strachu z oslabení trhu, bohatý investor se na kolaps trhu těší. Třebaže něco takového může průměrnému investorovi připadat jak protimluv, právě tyto protimluvy dopomáhali bohatému investorovi k dalšímu bohatnutí." Když budete číst tuto knihu, dávejte si pozor na rozpory v myšlení mezi průměrným investorem a investorem bohatým. Jak říkal bohatý táta: "Bohatý investor si silně uvědomuje, že existují dvě strany mince. Průměrný investor vidí jen stranu jednu. A právě ta strana, kterou nevidí, z něj dělá průměrného investora. Bohatému investorovi naopak dopomáhá k bohatství." Druhá část této knihy je právě o oné odvrácené straně mince.

Chcete být víc než jen průměrný investor ?

Tato kniha není jen o investování, dobrých tipech a magických formulích. Jedním z hlavních důvodů vedoucích k jejímu napsání byla snaha nabídnout vám příležitost, jak získat jiný pohled na investování. Začíná v okamžiku, kdy se vracím z Vietnamu a připravuji se na investování jako bohatý investor. V roce 1973 mě bohatý táta začal učit, jak získat stejnou finanční moc, kterou měl už on, moc, které jsem si začal být poprvé vědomý ve dvanácti letech. Když jsem před čtyřiceti lety stál na písčité pláži před nejnovější investicí bohatého táty, uvědomoval jsem si, že pokud jde o investování, rozdíl mezi bohatým tátou a chudým tátou sahá hlouběji než jen ke skutečností, kolik si každý z nich může dovolit investovat. Rozdíl lze především nalézt v hluboké touze člověka být někým víc než jen pouhým průměrným investorem. Máte-li takovou touhu, čtěte dále.

Do čeho bych měl investovat?

V roce 1973 jsem se vrátil z pobytu ve Vietnamu. Měl jsem štěstí, že jsem byl převelen na základnu na Havaji blízko domova a ne někam na východní pobřeží. Když jsem se usadil na letecké základně amerického námořnictva, zavolal jsem kamarádovi Mikeovi a dohodli jsme se, kdy bychom mohli zajít na oběd s jeho tátou, člověkem, kterého nazývám bohatý táta. Mike hořel nedočkavostí, aby mi ukázal svého nedávno narozeného potomka a svůj nový dům, takže jsme se dohodli, že poobědváme u něho doma hned nadcházející sobotu. Když mě Mikeova limuzína vyzvedla u ošuntělé šedé základny, začal jsem si uvědomovat, kolik se toho změnilo od doby, kdy jsme spolu odmaturovali na střední škole v roce 1965.

"Vítej doma," řekl mi Mike, když jsem vcházel do vestibulu jeho nádherného domu s mramorovými podlahami. Když mi ukazoval svého sedmiměsíčního synka, jenom zářil. „Jsem rád, že se vracíš celý."

„Já taky," odpověděl jsem, zatímco jsem se díval za něho na pableskující Pacifik, který se dotýkal bělostného písku před jeho domem. Dům byl prostě úchvatný. Bylo to tropické jednopodlažní sídlo, kde se snoubila ladnost a kouzlo starého i nového havajského způsobu života. Daly se v něm nalézt perské koberce, vysoké tmavě zelené rostliny v květináčích i rozsáhlý bazén, který ze tři stran lemoval dům a ze čtvrté strany oceán. Všechno bylo otevřené, provzdušněné, byl to prototyp půvabného ostrovního bydlení, kde se nezapomnělo ani na ten nejmenší detail. Tento dům splňoval mé představy o luxusním životě na Havaji.

"Dovol, abych ti představil svého syna Jamese," řekl Mike. "Ach," zvolal jsem překvapeně. Když jsem se opájel neskutečnou krásou tohoto domu, musel jsem upadnout do transu, přičemž se mi mimoděk otevřela úžasem ústa. "To je roztomilé miminko." Odpověděl jsem, jak by odpověděl každý člověk dívající se na novorozence. Když jsem tam ale tak stál a dělal opičky na dítě, které na mě jen nechápavě zíralo, v mysli jsem stále nevěřícně uvažoval nad tím, kolik se toho za osm let změnilo. lil jsem na vojenské základně ve starých kasárnách, sdílel jsem pokoj se třemi dalšími hlučnými mladými piloty, kteří jen věčně popíjeli pivo, zatímco Mike bydlel v několikamilionové rezidenci s nádhernou manželkou a malým škvrnětem.

„Jen pojď dál,“ pokračoval Mike. "Táta a Connie nás čekají před domem."

Oběd byl výtečný a podávala nám ho skutečná služebná. Seděl jsem tam, vychutnával si jídlo, okolní scenérii i milou společnost, když jsem si vzpomněl na své tři spolunocležníky, kteří v tom okamžiku nejspíš obědvali v důstojnické kantýně. Jelikož byla sobota, oběd na základně pravděpodobně sestával ze sendviče a misky polévky.

Když jsme si sdělili všechny legrační zážitky a zavzpomínali na sta- ré časy, bohatý táta řekl: ,Jak vidíš, Mike odvedl skvělou práci při investování zisků z podnikání. Za poslední dva roky jsme vydělali víc peněz, než já sám za prvních dvacet let. Je hodně pravdy na tom, že první milion je nejtěžší."

"Takže obchody jdou?" zeptal jsem se, a chtěl je tak povzbudit, aby se rozpovídali o tom, jak to, že jejich jmění tak radikálně narostlo.

"Obchody jdou znamenitě," řekl bohatý táta. "Ty nové Boeingy 747 přivážejí na Havaj tolik turistů z celého světa, že obchody prostě mu- sejí jít nahoru. Ale náš skutečný úspěch vychází spíše z investic než z podnikání. A investice má na starosti Mike."

„Tak to gratuluji," řekl jsem Mikeovi. "Dobrá práce."

"Děkuji," odpověděl Mike. "Ale nejsem to jen já. To nám tu funguje tátova investiční strategie. Dělám přesně to, co nás celá ta léta učil o podnikání a investování."

„Musí se to vyplácet," řekl jsem. "Nemůžu uvěřit, že teď žijete v nejdražší městské čtvrti. Pamatuješ si ještě, jak jsme byli chudí kluci, kteří se proplétali s prkny mezi domy, aby se dostali na pláž ?"

Mike se zasmál. "To víš, že ano. A pamatuji si, jak nás honili všichni ti zlí bohatí chlapi. Teď já jsem ten zlý bohatý chlap, který lhaní pryč malé kluky. Kdo by si pomyslel, že ty i já budeme žít ..?“

Mike se najednou odmlčel, protože si uvědomil, co vlastně říká. Došlo mu, že zatímco on tu sice bydlí, já žiji na druhé straně ostrova omšelých kasárnách.

"Promiň," řekl. "Nechtěl jsem..."

"Nemusíš se omlouvat," odpověděl jsem mu s úsměvem. ,Jsem rád, :s to zvládl. Jsem rád, že jsi tak zámožný a úspěšný. Zasloužíš si to, protože ses poctivě naučil, jak řídit podnik. Já za pár let z kasáren odejdu, jen co mi vyprší smlouva s námořnictvem."

Bohatý táta, který vycítil napětí mezi Mikem a mnou, mezi nás vstoupil: "A dařilo se mu lépe než mně. Jsem na něho strašně hrdý. Jsem hrdý jak na svého syna, tak na jeho manželku. Vytváří skvělý tým a zasloužili se o všechno, co mají. Teď, když ses vrátil z vojny, je, Roberte, řada na tobě."

Můžu investovat s Vámi

„Strašně rád bych s vámi investoval," dodal jsem nadšeně. "Ve Vietnamu jsem si našetřil skoro 3 000 dolarů a rád bych je investoval dřív, než je utratím. Můžu investovat s vámi?" "Dám ti kontakt na jednoho dobrého makléře," řekl bohatý táta. Jsem si jistý, že ti dobře poradí, možná ti dá i pár dobrých tipů." "Ne, ne, ne," já na to. "Chci investovat do toho, do čeho investujete vy. No tak. Víte, jak dlouho se známe. Vím, že u vás se vždycky najde něco, na čem pracujete nebo do čeho investujete. Nechci chodit ! žádným makléřem. Chci se do toho pustit s vámi."

V místnosti se rozhostilo ticho. Čekal jsem, co mi Mike nebo bohatý táta odpoví. Ticho přerostlo do napětí.

"Řekl jsem něco špatně?" zeptal jsem se konečně. "Ne," ozval se Mike. "Táta a já teď investujeme do několika zajímavých nových projektů, ale myslím si, že pro tebe bude nejlepší, když nejdřív zavoláš jednomu z našich makléřů a začneš investovat napřed s ním."

Opět se rozhostilo ticho, přerušované jen cinkáním talířů a sklenic, které služebná sklízela ze stolu. Mikeova žena Connie se omluvila a vzala syna do vedlejšího pokoje.

"Nerozumím tomu," řekl jsem. Obracel jsem se spíše na bohatého tátu než na Mikea a řekl jsem: "Celé ty roky jsem s vámi pracoval na budování podnikání. Pracoval jsem skoro zadarmo. Šel jsem na vysokou, kterou jsi mi doporučil, a bojoval jsem za vlast, protože jsi říkal, že to má udělat každý mladý muž. Teď, když jsem dostatečně starý a mám pár dolarů, které bych chtěl investovat, jako byste, když vyjádřím touhu investovat do toho, do čeho investujete i vy, váhali. Nerozumím tomu. Proč se ke mně obracíte zády - snažíte se mě ignorovat nebo odstrčit? To nechcete, abych zbohatl jako vy?"

"Neobracíme se k tobě zády," řekl Mike. "A nikdy bychom tě neodstrkovali ani ti nepřáli, abys nedosáhl bohatstVí. Jde jen o to, že situace je teď jiná."

Bohatý táta pomalu pokýval hlavou v tichém souhlasu. "Ani nevíš, jak rádi bychom ti pomohli investovat do toho, do čeho investujeme my," řekl nakonec bohatý táta. "Ale nebylo by to legální."

"Legální?" zopakoval jsem jeho slova nevěřícně. "Vy dva děláte ně- co nelegálního?"

"Ne, to ne," zasmál se bohatý táta. "My bychom se nikdy do ničeho nelegálního nepouštěli. Zbohatnout legálně je příliš jednoduché na to, abychom riskovali vězení nějakou nelegální aktivitou."

"A právě proto, že chceme vždycky zůstal na straně zákona, říkáme, že by nebylo legální, kdybys s námi investoval ty," pokusil se to shrnout bohatý táta.

"Proč?" zeptal jsem se.

„Protože nejsi bohatý," řekl Mike jemně. „My investujeme jenom do příležitostí pro bohaté."

Mikeova slova mě silně zasáhla. Protože to byl můj nejlepší kam rád, věděl jsem, že to, co mi říká, se mu neříká lehce. A třebaže] mně promlouval co možná nejmírněji, pořád to bolelo a já jsem m pocit, že mi srdcem projíždí nůž. Začínal jsem cítit, jak velká se mezi námi otvírá finanční propast. Ačkoli jeho i můj táta začínali s nulou, on se svým tátou dosáhl obrovského bohatství. Můj táta a já jsme pořád žili ve "špatné části města", jak se tu u nás říká. Cítil jsem, že tento velikánský dům s nádhernou bělostnou pláží je pro mě stále v nedohlednu, a vzdálenost se měřila v něčem víc než jen v mílích. Opřel jsem se tedy o opěradlo křesla, založil v zamyšlení ruce na hrudi a jen tam tak seděl a klidně pokyvoval hlavou. Rozebíral jsem tento okamžik našich životů. Oběma nám bylo dvacet pět let, ale v mnoha ohledech mě Mike o dvacet pět let finančně předstihl. Mého tátu tehdy více méně vyhodili z místa ve státní správě a on v padesáti dvou začínal zase od začátku. Já jsem s ničím ještě ani nezačal.

„Není ti nic?" zeptal se mě opatrně bohatý táta. "Ne, nic mi není," odpověděl jsem a snažil se skrývat bolest, která vycházela z pocitu lítosti nade mnou a nad mou rodinou. ,Jen jsem se teď docela hluboce zamyslel a kladu si pár zásadních otázek," řekl jsem a pokusil se o odvážný úsměv.

Seděli jsme mlčky a naslouchali šplouchání vln a chladivému větříku prohánějícímu se tímto nádherným sídlem. Mike, bohatý táta a jsme tam spolu seděli, zatímco já jsem se vyrovnával s právě vyslechnutým sdělením a s celou realitou.

"Takže já s vámi nemůžu investovat, protože nejsem bohatý," řekl jsem nakonec, když jsem se vynořil z transu. "A kdybych investoval do toho, co vy, bylo by to nelegální?"

Bohatý táta i Mike pokývali hlavami. "V některých případech," dodal Mike.

"A kdo se postaral o tento zákon?" zeptal jsem se. „Federální vláda," odpověděl Mike.

„SEC," dodal bohatý táta.

„SEC?" zeptal jsem se. "Co je to SEC?"

"Vládní komise pro burzy cenných papírů," odpověděl mi bohatý táta. "Byla založena někdy ve třicátých letech pod vedením Josepha Kennedyho, otce zesnulého prezidenta Johna Kennedyho."

"Proč byla založena?" zeptal jsem se ještě.

Bohatý táta se zasmál. "Založili ji, aby chránili veřejnost před bezzásadovými obchodníky, makléři a investory."

"A proč se směješ?" zeptal jsem se. "Vypadá to, že důvod nebyl špatný."

"Ano, je to pro dobrou věc," odvětil mi bohatý táta a pořád se trochu usmíval. "Před krachem burzy v roce 1929 se lidem prodávala spousta podezřelých, vykutálených investic. Objevilo se mnoho lží a dezinformací. Byla tedy založena SEC, která na všechno měla jaksi dohlížet. Tato komise pomáhá vytvářet a prosazovat pravidla. Slouží k velice důležitému účelu. Bez SEC by všude vládl chaos."

"Tak proč se ale směješ?" nenechával jsem ho na pokoji.

"Protože i když chrání veřejnost před špatnými investicemi, zároveň jim znemožňuje přístup k těm dobrým," dodal bohatý táta už o poznání vážněji.

"Takže když SEC chrání veřejnost před těmi nejhoršími i nejlepšími investicemi, do čeho tedy veřejnost investuje?" zeptal jsem se.

"Do posvěcených investičních příležitostí," odpověděl mi bohatý táta. "Do příležitostí, které splňují požadavky SEC."

"A co je na tom špatného?" otázal jsem se ještě.

"Nic," řekl bohatý táta. ,Já myslím, že je to dobrá myšlenka. Pravidla musíme mít a musíme je prosazovat. SEC to právě dělá."

"Ale proč se tedy usmíváš?" zeptal jsem se. "Už tě znám příliš mnoho let a vím, že mi tajíš něco, co tě nutí se smát."

"Už jsem ti to ale řekl," bohatý táta na to. "Směji se tomu, že při ochraně veřejnosti před špatnými investicemi SEC brání lidem i v těch nejlepších investicích."

"Což je jeden z důvodů, proč bohatí ještě více bohatnou?" zeptal jsem se bez dalších oklik.

"Přesně tak," řekl bohatý táta. "Směji se, protože vidím tu velkou ironii. Lidé investují, protože chtějí zbohatnout. Ale jelikož nejsou bohatí, není jim dovoleno investovat do příležitostí, kde by opravdu bohatli. Do investic bohatých lidí můžeš investovat jen tehdy, pokud bohatý. A proto bohatí bohatnou. Mně to připadá ironické.

"Proč se to ale tak dělá?" zeptal jsem se. "Slouží to k ochraně chudých a středních vrstev před bohatými?"

„Ne, tak tomu nutně není," odpověděl Mike. "Myslím, že je to ve skutečnosti na ochranu chudých a středních vrstev před sebou samými.“

aktualizace 22.10.2002   REGISTRACE  nebo  KATALOG  T.+420 602 263856  E-mail: komfort-vondra@seznam.cz 

 OKAMŽITÁ REAKCE NA VÁŠ EMAIL ! ZAŠLEME - PŘEDÁME OSOBNĚ IHNED MATERIÁLY BEZ PRODLENÍ ! INFORMAČNÍ SERVIS !